|
| |
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
| |
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
The Role of Myth in Mark Rothko's and Barnett Newman's art
Havelková, Tereza ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Moje bakalářská práce pojednává o tvorbě dvou významných představitelů amerického moderního umění, Marka Rothka a Barnetta Newmana v kontextu jejich historické situace. Poukáži na souvislosti jejich tvorby, prohlášení a vlastních textů se situací druhé světové války a zmíním další umělce, básníky a myslitele, kteří se jim svými názory blížili. Na počátku 40. let se stala mytologie jedním ze základních prvků jejich umění. Pokusím se tuto skutečnost objasnit a vysvětlit, jak se téma mýtu pojilo se soudobou situací, a to na základě teorie Reného Girarda a Erica Voegelina. Svoji práci jsem rozdělila do tří sekcí. První část vychází z Girardovy teorie mýtu a srovnání s jinými přístupy, důležité jsou také souvislosti mezi mýty a ideologiemi 20. století. Další kapitola přibližuje situaci, v níž Rothko s Newmanem tvořili, jejich pozici na americké umělecké scéně a roli jejich židovského původu. Dále jsem se zabývala umělci jednotlivě, abych popsala témata, která pro ně byla charakteristická. Na závěr se podrobněji věnuji vizuální stránce a emocionálnímu působení jejich malby. Mým cílem je nastínit názory a myšlenky, které doprovázely jejich tvorbu a přiblížit se tak poselství, které tato díla zprostředkovávají. Klíčová slova: Mýtus, Mark Rothko, Barnett Newman, druhá světová válka, americké umění, primitivismus,...
|
host ::
RSS.